Český průmysl potřebuje rozvíjet lidský um, ne další montovny
Před více než 25 lety se společnost Soma z východočeského Lanškrouna vydala za velkou výzvou. Navzdory hlavnímu proudu českého průmyslu se postupně propracovala k úspěchu na globalizovaném trhu, kam vyváží 95 % produkce flexotiskových strojů, laminátorů či podélných řezaček, které sama vyvíjí, konstruuje, propaguje a prodává. Generální ředitel a zakladatel firmy Ladislav Verner je přesvědčen o tom, že právě výrobky prémiové kvality a „high-tech“ řešení jsou tím, co posune celý tuzemský průmysl na vyspělejší úroveň.
Příběh společnosti Soma, která vznikla v roce 1992 na základech bývalé divize Tesly, potvrzuje, že český výrobce může se svými nápady a inovacemi rovnocenně soupeřit se západní konkurencí a dokonce být i lepší. Například flexotiskové stroje řady Optima 1, která byla uvedena na trh v roce 2013, firmě přinesly až dramatický ekonomický růst. Jelikož jde vývoj oboru velmi rychle vpřed, byla už o tři roky později úspěšně vyvinuta řada Optima 2 šíře 1 300 mm, která představuje celosvětově vůbec nejrozšířenější model v kategorii strojů na zpracování flexibilního obalového materiálu.
V Lanškrouně, kde firma zaměstnává zhruba 200 pracovníků, přicházejí s novinkami prakticky neustále. Roční obrat vzrostl na současných přibližně 880 milionů korun hlavně díky tomu, že prioritou zůstává vývoj nových modelů, které budou mít vždy vyšší efektivitu či stabilitu tisku a které zároveň zákazníkovi minimalizují náklady. Dnes disponují unikátním technologickým centrem Soma Globe, které je v plném provozu od roku 2016, původně však začínali jako klasický subdodavatel pro zahraniční koncerny, třeba pro Phillips.
Základem je přidaná hodnota
„Postupně jsme dělali více výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Pořád se však jednalo o výrobky podle požadavků zadavatele a my je mohli prodat pouze jemu. Až na přelomu tisíciletí se tržby z našich finálních a subdodavatelských výrobků vyrovnaly. Právě tehdy jsem se rozhodl, že se vymaníme ze subdodavatelské pasti a vydáme se vlastní cestou,“ říká Ladislav Verner, který roli subdodavatele považuje za naprosto legitimní. Zároveň v ní však vzhledem k pasivnímu charakteru vidí značné riziko. Česko, které se podle něj stalo „zemí tisíců subdodavatelů“, se tak může jen stěží dostat k dlouhodobé prosperitě.
Z části je to přirozená daň za vývoj po roce 1989, kdy pro spoustu tuzemských firem bylo snadné a lákavé spojení se zahraničními strategickými partnery ze západního světa a především pak z Německa. Jen malá část podnikatelů se od nich dokázala inspirovat v tom pravém slova smyslu. Tedy převzít odpovědnost za svůj byznys a využít potenciál lidí a jejich technické, řemeslné či obchodní dovednosti. „Navzdory ekonomické atmosféře v naší zemi může rodinná firma dlouhodobě úspěšně fungovat, vyrábět a dodávat vysoce kvalitní tiskové stroje do celého světa. Základem všeho je přidaná hodnota výrobku a užitná hodnota pro konečného zákazníka, který je ochoten vynaložit peníze za investici, která mu bude po dlouhé roky přinášet zisk,“ vysvětluje Ladislav Verner.
Jako vystudovaný vývojový konstruktér a projektant, který prošel bývalou Teslou Lanškroun, dobře ví, o čem mluví. Vždy věřil, že schopnost samostatně tvořit je víc než krátkodobě výnosné obchody. Realitu českého průmyslu podle něj nemohou zamaskovat ani všeobecně pozitivně vnímané faktory, jako je celkový hospodářský růst či rekordně nízká nezaměstnanost. „Problém je ve špatné struktuře českého průmyslu. Převažují u nás montovny, tedy primární výroba, a naopak máme minimum firem s vlastním finálním výrobkem. V souvislosti s již probíhajícím zaváděním robotizace a digitalizace proto budeme velice zranitelní. Pokud navíc v důsledku tohoto vývoje zaniknou pracovní místa málo kvalifikovaných lidí, bude to mít značný dopad na celou společnost,“ varuje generální ředitel společnosti Soma.
Sen se stal realitou
Za základní pilíře úspěchu v podmínkách tržní globalizované ekonomiky považuje dobrý obchodní plán a týmovou spolupráci kvalifikovaných expertů. Ostatně, na výrobě „high-tech“ produktů se v Lanškrouně podílejí odborníci více než 40 profesí, od vývojářů, obráběčů či montážníků a servisních techniků až po marketéry. Všechny spojují ambice a touha stát se nejlepšími v tom, co dělají. „Před 25 lety jsem měl vizi, že nebudeme jen výrobním závodem, ale že výrobky budeme sami vyvíjet, prodávat a servisovat přímo koncovým zákazníkům. Dnes patříme mezi top 5 světových firem vyrábějících tiskařské stroje na potisk obalů. Když sleduji náš průmysl, musím říci, že jsem udělal dobře,“ vrací se Ladislav Verner ke kořenům podnikání, o jehož produkty mají zájem zákazníci ve více než 60 zemích světa.
Když mluví o přidané hodnotě výrobků, chápe ji především jako míru lidského umu, který se skrývá v každé konkrétní činnosti. Čím větší je kreativita a tvůrčí potenciál, tím větší jsou šance, že firma prorazí. „Do všech zemí dodáváme produkty, které jsme sami vyvinuli a vyrobili. Věřím, že v současném globalizovaném světě tudy vede cesta pro mnoho dalších českých firem. Zdůrazňuji, že v žádném případě nejsem proti subdodavatelům. Jen si myslím, že v českém národním zájmu je podpora domácích podniků a jejich produktů s vyšší hodnotou lidského umu,“ navazuje generální ředitel společnosti Soma.
Za jeden z účinných způsobů pomoci českým firmám označuje omezení podpory nadnárodních firem, které stát nadále motivuje prostřednictvím investičních pobídek a memorand. Kvůli tomu se však průmysl dál drží v začarovaném kruhu, protože finance se opět vydají do podniků s jednodušší primární výrobou. V důsledku se tak jen prohlubuje závislost na zadavatelích levné manuální práce. Právě po ní je v současnosti největší poptávka. Mnoho průmyslových firem ovšem volá po tom, že jejich rozvoj brzdí nedostatek kvalifikovaných lidí. Otázkou je, zda se na personální problematiku dovedeme dívat optikou kvalifikovaného odborníka a správného hospodáře?
„Většina podniků potřebuje obsadit hlavně pozice operátorů, dělníků u pásů, což je práce, o kterou kvalifikovaný člověk zákonitě nemá zájem. Ve skutečnosti se hledají pouze nekvalifikovaní pracovníci, protože firem, které mají zájem o špičkové inženýry, je přes všechny proklamace málo. Chyba určitě není pouze ve školství, ale je to přesně naopak. Zkrátka klesá nabídka pozic, kde lze uplatnit technické vzdělání a lidský um. Současná struktura českého průmyslu bohužel vysokou kvalifikaci prioritně nevyžaduje, neboť ji tolik nepotřebuje,“ odpovídá Ladislav Verner, který si cení toho, že firma Soma je pro zaměstnance dlouhodobě atraktivní především proto, že v ní mohou uplatnit svůj talent a schopnosti.
Efekt má tato strategie na mnoha úrovních. Jak u zákazníků, kteří chtějí top třídu flexotiskových technologií s vysokou mírou inovací, tak u odborníků, kteří hodnotí firemní byznys z různých hledisek. Společnost Soma mimo jiné získala v roce 2014 prestižní světovou cenu iF Design Award za stroj řady Optima 1. Doma v Česku, které stále nesměle vyhlíží bezmála 30 let slibovanou západní prosperitu, se její příběh teprve inspirací stává. „V principu nám země jako Německo či Švýcarsko ukazují, že je to velmi jednoduché. Už po staletí tam platí, že řemeslník s vlastním finálním výrobkem se má lépe než nádeník,“ dodává na závěr Ladislav Verner, podle kterého je nejvyšší čas na pravdivou a seriózní, bohužel spíše diagnózu, než analýzu tuzemského průmyslu a hospodářství.
Článek byl publikován v časopise Průmysl Dnes 5/2018 (Foto: Soma)
